Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza metod pro stanovení vlhkosti dřeva nedestruktivními metodami
Změlík, Jiří ; Zach, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je analýza a porovnání vlhkoměrů vzhledem k jejich ceně, dostupnosti a použitelnosti. V teoretické části byly porovnány dostupné typy vlhkoměrů na základě jejich principu funkce. Následně byly podrobněji porovnány odporové, kapacitní a mikrovlnné přenosné vlhkoměry. Posuzovaných vlhkoměrů bylo pět, tři z řad kapacitních a po jednom z odporových a mikrovlnných. Měření bylo provedeno na dřevinách buku a smrku za gravimetricky známé vlhkosti, která se pohybovala od extrémně nízkých hodnot až po hodnoty extrémně vysoké (i mimo doporučení výrobce). Hodnocení metod bylo provedeno podle Saatyho metody. Vlhkoměry byly následně vybrány dle optimalizace. Po experimentální části byly určeny vhodnosti jednotlivých metod, jejichž pořadí bylo: kapacitní, následně odporová a nejhůře mikrovlnná.
Hodnocení vybraného elektrického vlhkoměru při měření vlhkosti dřeva smrku v průběhu procesu navlhání
Konečný, Filip
Obsah této bakalářské práce se zabývá měřením vlhkosti dřeva smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) v procesu navlhání. Dřevo smrku bylo vysušeno na nulovou vlhkost (w = 0 %), a následně uloženo do klimatizované místnosti. Vlhkost dřeva byla měřena pomocí dielektrického vlhkoměru s označením Orion 950. Hodnoty vlhkosti naměřené na tomto vlhkoměru byla následně porovnávána se skutečně zjištěnou vlhkostí, která byla stanovena pomoci gravimetrické metody. Rozhraní vybraného vlhkoměru umožňuje nastavení i skutečné hodnoty hustoty dřeva, tudíž dovoloval porovnání vlhkosti dřeva se skutečnou hustotou a s nastavenou tabulkovou hustotou dřeva udávanou v tabulkách od výrobce vlhkoměru. Měřené vzorky dřeva smrku byly rozděleny na dvě skupiny po 15 kusech, a to na vzorky bez vad nebo s pouze minimálními vadami, a na vzorky s většími vadami, a to zejména se smolníky nebo suky. Nejpřesněji měřil vlhkoměr při nastavení skutečné hustoty vzorků a to pro obě skupiny. Při nastavení tabulkové hustoty byl vždy velmi významný rozdíl hodnot.
Studium teplotně vlhkostních procesů v konstrukcích moderních dřevostaveb
Dohnal, Jakub ; Hradil, Petr (oponent) ; Straka,, Bohumil (oponent) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
V konstrukcích pozemních staveb se velmi často používá dřevo jako stavební materiál, popř. jej lze použít i pro doplňkové konstrukce např. jako obklad, stínící prvky, atd. Nejčastějšími zástupci dřevin, které se nachází v biotopu České republiky je smrk ztepilý (Picea abies L.) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.). Dřevo jako stavební materiál je oblíbený jak u architektů, tak i u investorů, kteří si přejí žít ve zdravém a ekologickém prostředí. Dřevěné konstrukce jsou oblíbené i u statiků pro svoje dobré mechanické vlastnosti a nízké hmotnosti, která je však závislá na vlhkosti. Vlastnosti dřeva jsou v každém přirozeném směru rozdílné a je potřeba s tím už v počátku návrhu konstrukce uvažovat. Cílem disertační práce je přispět k popisu chování mechanických charakteristik dřeva při změnách vlhkostních poměrů ve struktuře dřeva. V práci byly pro dosažení cílů použity různé experimentální zkoušky a numerické modelování. Experimentální zkoušky ověřovaly vybrané mechanické vlastnosti při různých vlhkostech vzorků vybraných dřevin. Získané hodnoty byly následně porovnávány s hodnotami dostupnými v odborné a vědecké literatuře, aby mohly tyto hodnoty být následně použity jako vstupní hodnoty do numerických výpočtů. Díky závěrům disertační práce dojde ke zpřesnění výpočtů a dalších analýz.
Analýza metod pro stanovení vlhkosti dřeva nedestruktivními metodami
Změlík, Jiří ; Zach, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je analýza a porovnání vlhkoměrů vzhledem k jejich ceně, dostupnosti a použitelnosti. V teoretické části byly porovnány dostupné typy vlhkoměrů na základě jejich principu funkce. Následně byly podrobněji porovnány odporové, kapacitní a mikrovlnné přenosné vlhkoměry. Posuzovaných vlhkoměrů bylo pět, tři z řad kapacitních a po jednom z odporových a mikrovlnných. Měření bylo provedeno na dřevinách buku a smrku za gravimetricky známé vlhkosti, která se pohybovala od extrémně nízkých hodnot až po hodnoty extrémně vysoké (i mimo doporučení výrobce). Hodnocení metod bylo provedeno podle Saatyho metody. Vlhkoměry byly následně vybrány dle optimalizace. Po experimentální části byly určeny vhodnosti jednotlivých metod, jejichž pořadí bylo: kapacitní, následně odporová a nejhůře mikrovlnná.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.